close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Září 2016

Planet of the Eyes

30. září 2016 v 22:46 | Amia |  Recenze
Právě jsem dohrála drobnou hračičku Planet of the Eyes.

Jedná se o indie hru z dílny Cococucumber. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Nevadí, já předtím taky ne.

Arkáda/skákačka na neznámé planetě, kde se klasicky musíte z bodu A dostat do bodu B. Vizuálně nádherná drobnůstka na hodinu až dvě, podle toho, jak rychle vyřešíte hádanky a jak moc se budete zdržovat obdivováním krajiny.

S malým robůtkem jste se právě vyvalili ze ztroskotané lodě (ve které zahynula veškerá posádka, ale to se ve vesmíru stává. Stejně se s vámi nikdo z nich nebavil, takže je vem čert) a před vámi je celá planeta, čekající na prozkoumání. Nebo spíš dostat se na místo, kde vás vyzvedne záchranná loď.
Jak kde kdy a co, nechme stranou. Jde s zkoumat!

Everest - proč stoupat na hory

14. září 2016 v 23:47 | Amia |  Prázdná sláma
Díkybohu, že jsem si komentáře nečetla před puštěním snímku, protože by mi to notně zkazilo náladu.

Aneb, zase jednou nehodnotím film, ale myšlenku, na které je založen. I když až ve druhé vlně.
Ta první je památka na 8 lidí, kteří v moderní době zemřeli na Everestu ,,v jednom tahu", v noci z 10. na 11. máje 1996.

Spousta lidí svůj komentář uvedla nebo zakončila prohlášením v tom smyslu, že s postavami soucítit nemohou, jelikož jsou to debilové. Na tu horu lezli dobrovolně, tak co si stěžují? Navíc manželka jednoho z nich je těhotná, no prostě totální sobec a píčus!
(,,Píčuse" jsem převzala)



Den nezávisloti: Nový útok

10. září 2016 v 0:14 | Amia |  Recenze
Druhý Den nezávislosti... není nic moc

Slavný film z roku 1996 dlouho neměl mezi katastrofickými konkurenci. Vzniklo na něj i dost parodií a byl mnohokrát zmiňován. Je proto pochopitelné, že na něj o 20 let později vzniklo i pokračování. A jak asi každý očekával, zdaleka se neblížilo svému předchůdci.


Hry!

5. září 2016 v 2:36
Dneska už snad nikoho nenapadne, že videohry jsou jen pro kluky a muže v zastydlé pubertě, podporují násilné chování, působí anti-společensky a i kdyby byl kluk normální, postupně z něj udělají uhrovitého geeka neschopného promluvit s holkou.
Nebo snad jo?

K videohrám jsem poprvé přičichla v sedmi letech, kdy mi táta přivezl mou první. Tehdy s růžovým obalem (určitě to bude pro holčičky!) a byly to vlastně jen jednoduché puzzle, pouze ve virtuální podobě. Moc jsem si tak jako tak nezahrála, dostat se k počítači jako nejmladší dalo dost práci (v podstatě jsem musela vychytat dobu, kdy jsem byla s mámou sama doma).
Těsně po ní následoval Hocus Pocus, a na ten už jsem se do boje o počítač zapojila. A šlo mi to!
(Asi proto, že D. chvíli uspokojovalo koukat mi přes rameno. A že já byla ochotná se po kolech střídat. No co, člověk vezme zavděk tím, co se nabízí.)