Ticho: Susan Cainová

2. července 2016 v 18:32 | Amia |  Recenze

Ještě nikdy jsem nepsala recenzi na knihu, kterou dosud nemám přečtenou. No, vše je jednou poprvé, že?

Názor - Ticho

Na zadním obalu knihy je napsáno: "Tato kniha mění nejen pohled introvertů na sebe samé, ale i to, jak na introverty pohlížejí ostatní."

Vím o sobě už tolik a taky na sobě posledních pár let tvrdě pracuju, že jsem tohle prohlášení pokládala za velkohubé. Lépe řečeno, to typicky přehnané, aby nalákalo co nejvíce čtenářů. Musím říct, že jsem se pletla.

Pokud jste si konečně chtěli přečíst něco kritizujícího, musím vás zklamat. Budu vychvalovat.

Susan Cainová se se svou populárně naučnou knihou stala téměř přes noc slavnou. Snad jen někdo žijící v jeskyni neslyšel o novém světovém bestselleru, který nejednoho posadí na zadek a převrátí mu vnímání světa.
380 stránek dlouhá kniha vypráví o světě, kde ne všichni lidé jsou stejní a ne všichni touží být vůdcem. Vlastně přibližně celá polovina raději stojí v pozadí a ve svém koutku stranou od ostatních jsou spokojení. Cainová vlastně nepřišla na nic revolučního. Ale konečně přinesla věci, kterým svět stále přikládá (příliš) velkou váhu: studie, fakta, měřitelné výsledky. Konečně nahlas vyslovila něco, co sice všichni tak nějak tuší, ale nikdo to nebere skutečně v potaz.

Celá kniha je klasicky populárně naučná. Čtyři části, 11 kapitol a oddělené části v každé kapitole zní sice děsivě, bezpochyby ale plní svůj účel. Přehledné vnější členění, ve kterém nechybějí ani odrážkované seznamy neodradí hned na první pohled. A hlavně to pomáhá lehce vstřebat předkládaná fakta, aniž by se čtenář ztratil v suchopárném výkladu.
Nechybí ani typicky americké vyprávění příběhů. Příklady, které Cainová předkládá, jsou pojaty jako historky, ať už její vlastní (upravené pro účely knihy), nebo třeba o Rooseveltovi.

Kniha Ticho na první pohled vypráví o introvertech a extrovertech. Že někdo odpočívá ve společnosti a někdo při chvílích samoty.
Spíš než o tom ale předkládá obraz světa tak, jak teď je. Pohled obou skupin na sebe samé nezmění to, co jim Cainová řekne o nich. Ke změně náhledu dojdou díky jinému pohledu na svět a fungování společnosti. Právě o tom je Ticho - síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit.

Být plachý není špatné.
Vyhledávat samotu není špatné.
Preferovat osamělé čtení před večírkem, být unavený ze společenských rozhovorů o počasí a životních novinkách, nebo se jen cítit lépe v malém okruhu známých, než na monstr konferenci - nic z toho není špatné. To jste zkrátka jenom introvert.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miky Miky | Web | 3. července 2016 v 22:34 | Reagovat

Nikdy jsem nečetla žádnou populárně naučnou knížku.
Možná by tahle mohla být první. Mimochodem - recenze na doposud nepřečtenou knihu - jak se to tak přihodí?

2 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 6. července 2016 v 14:41 | Reagovat

Hrome, to zní hrozně zajímavě :O "Právě o tom je Ticho - síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit." To si musím někde sehnat, díky za tip!

3 Amia Amia | 6. července 2016 v 22:50 | Reagovat

[1]: Dosud nedočtenou. Přihodí se to tak, že čteš čteš a prostě musíš říct hned, co si o tom myslíš :D
I když jsi teprve v půlce (kdyby to byla beletrie, bez konce se hodnotit nedá. Ale populárně naučná?)

[2]: Jdi do toho, je to prostě... Tohle se mi stalo zatím jen jednou, u Teorie nevzdělanosti. Hm, tu bych sem taky mohla hodit  :D

4 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 8. července 2016 v 20:54 | Reagovat

[3]: Teorii nevzdělanosti jsem kdysi četl a kvůli škole ji odložil, díky za připomenutí! :D

5 Miky Miky | Web | 4. srpna 2016 v 11:49 | Reagovat

[3]: Tak tomu docela rozumím :D
Akorát jsem se schlíple vrátila z místní knihovny s tím, že nic takového nemají.
....o důvod více přesídlit zpět do Prahy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama