Poslední dobou se s druhy zákazníků roztrhl pytel, takže i já přispěji se svou troškou do mlýna.
... I když spíš jen tematicky.
Přes léto se mi podařilo sehnat si brigádu v obchůdku se suvenýry. Zákazníci byli tedy téměř výhradně cizinci. Jazyk, zvyky, otázky, chování... no zkrátka turismus!
Návštěvníkův průvodce historickými budovami
- S kočárky najíždějte až těsně ke dveřím, jsou automatické. Nezáleží na tom, že tu stojí sto i více let, i ty dřevěné se zřetelně stékajícím sklem mají automatiku.
- I s kočárkem, vozíčkem a velkou váhou se dostanete do všech částí budovy a pater, včetně věží. Každá památka s několikasetletou tradicí má plošiny, výtahy a široké prostory. Když ne, tak se to přece vybourá a dobuduje.
- Zavřené dveře, pootevřené dveře s nápisem Closed a tmavé chodby zahrazené provazy znamenají "Vstupte"
- Video pouštěné v obchodě je tam proto, abyste ho zhlédli. Případné chybějící židle nahrazuje schůdek u vchodu.
- Cedule nečtete. Nic se z nich nedozvíte.
- V obchodě vám také místo směnárny vymění peníze, vědí víc než průvodce a fungují jako dětský koutek.
- Otevírací / zavírací hodiny neexistují.
- Jakékoliv milimetrové disproporce či jedna bublinka vzduchu v křišťálové váze je neodpustitelná chyba, zaslouží označení "vadné zboží" a smí se prodat jen se slevou. Ruční práci už dneska přece nikdo nedělá.
Z druhé strany aneb Zaměstnancův výběr turistických perliček
- Všechno se dá přehlédnout. V š e ch n o.

(Já vím, příšerná kvalita. Mobil, plast a blbé světlo je vražedná kombinace)
Schválně, kolik pohledů si můžete koupit?
,,Ten pohled vlevo nahoře, prosím."

Hádejte, kolik stojí prstýnek?
Nejčastější otázka je ,,Z jakého kovu jsou všechny ty šperky" a ,,Tenhle prsten stojí 925,-?"

Copak to je, kolik to stojí a můžete si to vyzkoušet? Prý ne.
,,Ty náušnice vlevo, prosím."
,,A ten prstýnek je fakt pravý granát? A kolik stojí?"
- Po více dnech v kuse, a zejména odpoledne, už vzdávám cokoli říkat. Stejně neposlouchají.
,,A to DVD je to stejné, co tamhle hraje."
O 60 vteřin později: ,,To, co hraje. To je to stejné?"
,,Tu minci s Pražským hradem, prosím
,,Obrázek Pražského hradu je na druhé straně těhle čtyř."
,,Tyhle já nechci, já chci Pražský hrad."
,,Ten je z druhé strany."
,,Z druhé strany které?"
,,Těhle čtyř."
Držím před ní náušnice: ,,Chcete si je vyzkoušet?"
Zírá na náušnice: ,,Můžu si je vyzkoušet?"
,,Minci č. 4."
,,Prosím. Z druhé strany je Pražský hrad."
Prohlíží minci: ,,Hm hm... a z druhé strany není nic?"
,,Můžu si vyzkoušet tenhle prsten?"
,,Jistě. Ale zrovna tenhle je s almandinem, ne granátem."
,,Hm hm..." zkouší prsten. ,,Takže tenhle granát je fakt odsud?"
,,Můžu si vyzkoušet tyhle náušnice?"
,,To je přívěsek." Vyndám ho z vitríny.
,,Jen jedna?!"
... ,,Je to přívěsek."
,,Hello."
,,Hi, how are you?"
,,Well thank you, I´m fine. How about you? Enjoying your trip?"
,,Quit good. Do you speak English?"
,, ..."
- Že jsem fakt jen prodavačka a ne průvodce, je návštěvníkům srdečně jedno.
Takže jsem občas byla postavena před zajímavé, vtipné nebo nepochopitelné otázky
- Jak stará je tahle dřevěná podlaha?
- Kde má ložnici dnešní Československý král?
- Co je ta velká zelená věc?
- Jak se vyvíjelo České království?
- Co znamená "Bohemia"?
Poznámka: I když na to zejména druhá část článku nevypadá, nenadávám. Mým neštěstím je pouze to, že neumím psát vtipně :)



Já se teda při čtení bavila. Ale přiznávám, že být na tvém místě, asi bych si sarkasmus na takovýhle zákaznících vybila, to zase jo.