



[1]: Jo, a co Levné knihy?
Navíc to není tak úplně pravda. Pokud knihu vůbec neznáš, tak si ji prostě koupíš nebo ne.
[2]: Dobře, to je výjimka.
Jenže vtip je v tom, že když nemáš zrovna moc peněz jen k útratě, tak si koupíš to, o čem tušíš, že se ti bude líbit - oblíbené téma, oblíbený autor atp. než abys opravdu vzala něco naprosto z jiného soudku. ![]()
Já myslím, že knihovna je mnohem lepší volba než knihkupectví- pak samozřejmě záleží jak bohatě vybavená knihovna s jak přívětivým a ochotným (hlavně ochotným) personálem to je. Je to jednoduché, za knížku, kterou neznáš bys zaplatila v obchodě pár stovek a pak bys jí třeba znechuceně odložila, půjčenou knížku prostě vrátíš a třeba se příště trefíš při výběru víc, jak já jsem se už takhle spálila a jsem ráda, že jsem ty knihy měla z knihovny :), ušetřila jsem.
Já se s povinnou četbou kamarádím, ba ji přímo vyhledávám, takže se stává, že knížky do čtenářského deníku mám mnohdy na každý rok přečteny dřív a mohu se věnovat třeba maturitnímu kanónu nebo vlastním seznamům, které nemají k povinné četbě daleko. Asi mám v tomhle vyhráno, ale díky tomu, že jsem si nadělala obzory opravdu dalekosáhlé, nedá se říct, že bych byla svobodná, jsem svázaná tím pocitem "kolik toho musím ještě přečíst".
Skoro celou střední i vysokou jsem četla pomalu jen povinnou četbu nebo věci na zkoušky. Ani nevíš, jak jsem se těšila na tu chvíli, kdy si budu moct přečíst něco, co chci a ne to, co musím
teď si opravdu užívám to, že si můžu vybrat jakoukoliv knihu a nemusím jet podle různých povinných seznamů :)
A proto já nechodím do knihovny.
Když máš k dispozici jen knihy, které si sama koupíš, držíš se jistoty. Žádné experimenty, žádné "kroky do neznáma". 