Číst si...

18. srpna 2015 v 19:13 |  Literatura
Po několika letech si můžu znovu začít číst.
Ne ,,číst", ale ,,číst si".
Najednou se přede mnou otevřel celý vesmír současného knižního trhu... a zjistila jsem, že nemám peníze.



Nejkrásnější okamžik nastal, když jsem si tuhle skutečnost uvědomila. To si tak pracuju, když tu najednou mě osvítí kniha svatá a mně dojde, že si můžu číst, co chci.

,,Úplně cokoli... A pomalu!
... přečtu si ty Děti půlnoci."
Děti půlnoci jsme měli mít přečtené v únoru.
,,Sakra!"

Moje náhlá svoboda se ale ponejvíc projevuje tím, že načítám knihy, které mám v různých poznámkách a seznamech s názvy jako "Asi by mě zajímalo."
Že je to zase další seznam, je vedlejší. Smutnější (zajímavější? podivnější?) je, že jsem si teda zatím přečetla Kingovo Svědectví, Něco od de Sada co půjde nejsnáze sehnat, dočítám Kroniku Pickwickova klubu a u mamky mám rozečtené Bídníky.
Ubožáky dle jejího vydání.


Nutno upozornit, že celou základku jsem se povinné četbě přímo programově vyhýbala a kartičku do knihovny jsem si pořídila velice, VELICE nedávno.
A na vrcholu seznamu ,,Chtěla bych" vévodí Zvoník od matky boží.


Proč to vlastně říkám?
Celé je to hrozně zvláštní. Knihy se znovu stávají něčím, co chci a ne, co musím.
Ale jinak? Najednou netuším, jak se k nim postavit. A kam zařadit sama sebe, jako čtenáře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 19:26 | Reagovat

A proto já nechodím do knihovny. :-D Když máš k dispozici jen knihy, které si sama koupíš, držíš se jistoty. Žádné experimenty, žádné "kroky do neznáma". :-)

2 Amia Amia | 23. srpna 2015 v 7:55 | Reagovat

[1]: Jo, a co Levné knihy? :D

Navíc to není tak úplně pravda. Pokud knihu vůbec neznáš, tak si ji prostě koupíš nebo ne.

3 agrenej agrenej | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 14:28 | Reagovat

[2]: Dobře, to je výjimka. :-D

Jenže vtip je v tom, že když nemáš zrovna moc peněz jen k útratě, tak si koupíš to, o čem tušíš, že se ti bude líbit - oblíbené téma, oblíbený autor atp. než abys opravdu vzala něco naprosto z jiného soudku. :-)

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 18. září 2015 v 20:03 | Reagovat

Já myslím, že knihovna je mnohem lepší volba než knihkupectví- pak samozřejmě záleží jak bohatě vybavená knihovna s jak přívětivým a ochotným (hlavně ochotným) personálem to je. Je to jednoduché, za knížku, kterou neznáš bys zaplatila v obchodě pár stovek a pak bys jí třeba znechuceně odložila, půjčenou knížku prostě vrátíš a třeba se příště trefíš při výběru víc, jak já jsem se už takhle spálila a jsem ráda, že jsem ty knihy měla z knihovny :), ušetřila jsem.
Já se s povinnou četbou kamarádím, ba ji přímo vyhledávám, takže se stává, že knížky do čtenářského deníku mám mnohdy na každý rok přečteny dřív a mohu se věnovat třeba maturitnímu kanónu nebo vlastním seznamům, které nemají k povinné četbě daleko. Asi mám v tomhle vyhráno, ale díky tomu, že jsem si nadělala obzory opravdu dalekosáhlé, nedá se říct, že bych byla svobodná, jsem svázaná tím pocitem "kolik toho musím ještě přečíst".

5 Sentencia Sentencia | Web | 22. října 2015 v 14:38 | Reagovat

Skoro celou střední i vysokou jsem četla pomalu jen povinnou četbu nebo věci na zkoušky. Ani nevíš, jak jsem se těšila na tu chvíli, kdy si budu moct přečíst něco, co chci a ne to, co musím :D teď si opravdu užívám to, že si můžu vybrat jakoukoliv knihu a nemusím jet podle různých povinných seznamů :)

6 Amia Amia | 31. října 2015 v 1:24 | Reagovat

[5]: Přesně. Taky jsem se na to neskutečně těšila. A pak to dopadlo, jak to dopadlo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama