19. května 2015 v 15:51
|
No, takhle. Chtěla jsem mluvit o tom, jak detektivky až příliš často využívají ustálené názory, předsudky a stereotypy, to bych ale předtím nesměla vidět Babovřesky. Třetí díl běží už od ledna v kinech, tak jsem si řekla, že bych se na ten nový fenomén měla podívat.
Ouvej.
(Co se vlastně uvádí u filmu? 2013, Česko, režie Zdeněk Troška)
Nastrkám tam všechno
Film se skládá prakticky jenom z nelichotivých stereotypů. Navíc, děj je pouze sled gagů odehrávajících se mezi pitoreskními postavičkami, které nemají ani zbla invence. Máme tady baby, tedy promiňte, místní drbny, mladého faráře, byrokrata jedoucího pouze a jedině na sebe, romy...
V ději se snad nevyskytuje ani jedna postava, která by se dala nazvat živoucí. Neboli, o kterých byste nevěděli všechno, jen co byste se na ni podívali. Každý vypadá přesně tak, jak mu stereotyp diktuje, Troška neporušuje jediný detail. Babky jsou oblečené v pytli a mají šátek vázaný pod bradou, starosta je tlustý, plešatý a neschopný úředníček, který myslí jen na vlastní blaho, i ten místní hospodský je tlustý, umolousaný a se všemi si tyká.
Narativní linka je co nejvíce přizpůsobená tomu, aby se do ní dalo nacpat co nejvíce vtipů. Asi není překvapením, že prim mezi nimi hrají ty sexuální, následované těmi o úřednících, církvi či drbnách.
Dřívější režisérův počin Kameňák byl prakticky to samé, ten byl ale narozdíl od Babovřesků na co nejhloupějších vtipech cíleně a přiznaně postaven.
Prakticky jediné, co jakž takž děj udržuje je romance mezi Ivanou a Adamem. Učitelka ani dědic, pravda, stereotyp nenaplňují. Zato jsou oba cizinci, do vesnice přišli nově a (ještě?) sem nepatří.
Zato ale bydlí ve strašidelném domě a řeší záhadu. Kromě stereotypních postav máme samozřejmě i místa. Ve starém domě plném haraburdí s nedávno zemřelou majitelkou prostě musí strašit. A co by to bylo za strašidelný dům, kdyby v sobě neukrýval záhadu, na jejímž konci čeká poklad, že.
Těch pár kvalit je ryze profesních
Babovřeskám nemůžu upřít technickou kvalitu. Stále platí, že když už Češi něco

natočí, z hlediska zpracování se tomu nedá prakticky nic vytknout. Možná kromě hudby. Díky znělce jsem někdy od půlky filmu začala mít velký strach o svůj počítač. Měla jsem totiž dojem, že ji uslyším ještě jednou a zmíněná elektronika poletí oknem.
Herci jsou skvělí, kamera profesionální. Z každé scény doslova dýchá léto a teplo, jen jen se svléknout do plavek a hurá do rybníka.
A to je asi tak všechno. Že film s podtitulem "letní komedie" vyšel v únoru, už je jen vtípek navíc.
Několikrát jsem se i zasmála, to ne že ne. Jen si nejsem jistá, zda to byl smích upřímný, nebo ze zoufalství. Jedna z pro mě vtipných scén byla totiž ta s výbuchem, kde režisér zastřelí jakéhosi asistenta.
Proč, řekněte mi proč
Na celém babovřeském počinu je zkrátka až příliš vidět, že je tvořen výhradně a pouze jako stroj na peníze. Vezme všechny kýče, postavy a místa, která zaručeně potěší alespoň 50 diváků, a ty smíchá v kotli do jednoho obrovského mišmaše, s hrdě pronesenou pozvánkou "mozek pošli do pryč, teď se dívej na obrázky".
Troška má dokonale zmapované, co se líbí a co táhne. Ani to léto není zvolené náhodou.
A já osobně už si budu jenom přát vidět vtip, jak sedí dva a holka říká: "Miláčku udělej mi něco. Nějakou památku na celý život." A on vzal klacek a vypíchl jí oko.
Jo, je to strašná kravina. Občas se člověk zasměje, ale jinak nic...
Velmi trefná recenze :)