Skutečná událost: Emil Hakl

10. dubna 2015 v 14:22 |  Recenze

Frustrace a humor v jednom balení

Hakl, Emil. Skutečná událost. Argo, Praha 2013.

Vlastním jménem Jan Beneš působí v současné době v týdeníku Instinkt jako novinář.
Za své knihy už dvakrát získal cenu Magnesia litera, jednou za knihu O rodičích a dětech a druhou právě za Skutečnou událost.

Ta vypráví o několika týdnech ze života spisovatele, který si pravidelně dopisuje s dvěma kamarády a s o víc jak dvacet let mladší dívkou. Mnohem méně často se s nimi sejde i naživo. Všichni společně proplouvají životem, který je neuspokojuje, přesto v něm pokračují.
Hořkost, zuřivost a částečně i rezignace je uzamčená pod povrchem černého humoru a fasádou nezájmu, kterou si sami hrdinové neuvědomují.


Text je členěn na menší útvary, které na jednu stranu umocňují pocit roztříštěnosti, na stranu druhou vychází vstříc jakési touze po krátkých, jednodušších textech. Text se čte téměř sám. Zdánlivá jednoduchost ale klame.
Roztříštěnost, která zakrývá skutečnost za ní, podporují i obrazy převzaté z médií a rozmělněné do bodů. Jeden bod neznamená nic, ale v jejich spojení můžete spatřit skrytý obraz.

Velkým tématem, proplouvajícím celou knihou a držícím ji pohromadě, je domácí terorismus. Nejen co se týče četby hlavního hrdiny, je přítomen i v jeho světě.
Nefunguje zde jako čistý akt násilí, teroristé mají koneckonců v programu únosy, a ne zabíjení. Jejich činy míří přímo na systémy otčiny, jež vidí jako špatné a chtějí je napravit.
Není ani jasné, jaký vztah k nim máme jako čtenáři zaujmout. Kniha doslova uvádí, že prostý lid je miloval a pouze "velká zvířata" ekonomické společnosti se jich bála. Teroristická buňka se stala Robinem Hoodem dneška.

Haklovi hrdinové se utápí v drásavé každodennosti, neschopni pojmenovat vlastní frustraci. Pravidelně nadávají na politiky, mluví o manželkách a vzpomínají na minulost, stejně jako všichni ostatní. Jediné, co je dokáže vytrhnout z apatie, jsou primitivní internetové hry nebo stará FPS klasika.
Hry naplňují celý jejich život, od těch virtuálních až po nutné každodennosti. Převlékají tvář tolikrát, že sami neví, kdo jsou doopravdy. Je Evžen Evženem s kamarády, nebo s manželkou?

Frustrace se mísí s ironickým humorem. Oplývají jím všechny postavy, ať už záměrně nebo ne, či alespoň zažívají tragikomické situace. Vysněný dům jedné z postav je jen fraškou toho, čím měl být, jiná postava si tropí žerty ze svých zákazníků, kteří to nejen nepoznají, ale ještě jí zatleskají.
I když se většinou jedná spíše o hysterický smích.

Kromě terorismu se celým dílem prolíná motiv hry. Celá kniha se najednou vyjeví jako falzum, autor na chvíli opustí svůj fikční svět, aby čtenáři jen tak mezi řečí oznámil, že sis ním celou dobu hrál.
Vše dosud řečené najednou neplatí. Čtenář náhle pochybuje, jestli se tedy ta avizovaná skutečná událost stala nebo ne. Fikční svět je odhalen v bolestivém střetu s tím reálným.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliz Eliz | Web | 23. dubna 2015 v 7:26 | Reagovat

Jak čtu tvoji recenzi, začíná mě kniha víc a víc fascinovat! Určitě si ji jednou přečtu. Povedená recenze :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama