V současné době všichni žijeme jako aristokraté. Jsme vzdělaní, máme ponětí o přirozeném fungování světa a můžeme cestovat. Nemusíme se každý den strachovat o jídlo, jsme čistí a nemusíme se bát, že zemřeme na nachlazení.
obsahu.
V současné době všichni žijeme jako aristokraté. Jsme vzdělaní, máme ponětí o přirozeném fungování světa a můžeme cestovat. Nemusíme se každý den strachovat o jídlo, jsme čistí a nemusíme se bát, že zemřeme na nachlazení.
obsahu.
Krásný blog, chtěla bych tě pozvat nahlédnout na svůj a poprosit o zhodnocení do komentáře pod některý z mých článků. Pěkný den, a s blogem jen tak dál :)
Nevím, cítíš se býti aristokratem?
Spíše bych řekl, že jsme s velkou radostí a hrdostí odstranili tu jednu hranici mezi aristokraty a plebejci. Dosáhli jsme na vzdělání, jak píšeš, čtení a psaní je dnes (aspoň u nás) naprostá nutnost pro každého jedince. Objevili jsme vzdělání a postupně zjišťujeme, jak je pro nás, plebejce, nepotřebně objemné, přímo nadbytečné. A tak jej pomalu zase svěřujeme do rukou "aristokracii".
Jsme plebejci, kteří netuší, jak využít to, co získali. Ale co s chlebem a hrami, to víme vždy. ![]()
To, co píšeš má něco do sebe, ale pravda, že je v dnešní době je na všechno tak málo času, trávíme spoustu času prací a školou a ve volném čase se potřebujeme odreagovat. U Moliéra ještě možná, ale nedovedu si to představit třeba u Diderota. Myslím, že nežijeme jako aristokraté. Přestože si nechodíme každý den na pole, abychom vypěstovali obilí, tak musíme stejně pracovat, abychom uživili rodinu. Akorát trochu jinak.