Lhář : Jakub Ćwiek

25. února 2015 v 22:23 |  Recenze
Jakub Ćwiek poxhází z Polska a jeho hlavní tvorbou je právě Lhář. Vydal i několik povídek, žádná ale nedosáhla takové známosti jako série se severským bohem Lokim. Lhář je ale jeho prvotinou, fanouškům tedy nezbývá než doufat, že bude psát dál.

Ćwiek, Jakub. Lhář 1 - 4.
nakladatelství Brokilon (2011) a Triton (2011, 2013 a 2013)

Hrdinou série knih s názvem Lhář je vikinský bůh Loki. Jeho problém ale je, že vikingové již dávno neexistují a když se to tak vezme, neměl by existovat ani on sám. Už několik set let totiž vládne křesťanská víra a zejména její zástupci, andělé, jsou více než živí a co je důležitější, ochotní zabíjet.
Jenže to díky božím přikázáním nejsou schopni udělat, a proto jim v tom pomáhá právě Loki. Za jistých podmínek, samozřejmě.



Celá série má čtyři knihy, které by daly rozdělit na první a druhou půlku. Každá je totiž psána jiným stylem, respektive využívá jinou formu. První dvě jsou souborem povídek a teprve ty druhé, díl 3 a 4, zachovávají klasickou románovou formu.
Netypický způsob vyprávění tak nechává čtenáře tápat. Střípky celistvého příběhu jsou nám předestřeny v jednotlivých epizodkách Lokiho spolupráce s anděly. O jeho povaze si tak můžeme udělat jen povrchní obraz, nebo přesněji, vidíme přesně to, co vidí i jeho tzv. zaměstnavatelé. Jediný náznak dostaneme v jediné retrospektivní povídce a hlouběji pod povrch se podíváme teprve na konci druhé knihy.
I tak zůstává Loki jako takový zahalen tajemstvím a o jeho pravých motivech se můžeme stále jen dohadovat.

Ćwiekův svět je obydlen téměř výhradně božskými bytostmi. Lidé tvoří pouze nezbytné kulisy a navíc jsou bráni jako celek. I když dostanou jméno, zůstávají v roli figurky, o kterou se hraje.
Zejména v prvních dvou knihách nám Cwiek dá pouze postavy, které už mají své jednání předepsané. Andělé jsou vázáni kodexem chování, které jim dal bůh. Zejména nemohou fyzicky zasahovat do světa smrtelníků, a právě proto využívají Lokiho "služeb".
Dokonce i Loki, coby sesazený bůh neplechy, se drží své mytologií předepsané role.
Až teprve v druhých dvou dílech se pozornost z děje samotného přesune i na postavy, které pomaličku začínají projevovat vlastní vůli. Jediná strašná škoda je v tom, že do té doby vtipný a ironický Loki právě ten vtip ztrácí.

Jednotlivé epizodky začnou dávat smysl až ve třetím a čtvrtém díle, které už fungují jako klasický souvislý román. Znovu se objevují postavy z povídek, které také začnou svůj osud řídit o něco aktivněji.
Cwiek rozehrál skutečně epický příběh, který vás bude překvapovat s každou další stránkou. A když už to vypadá, že víc to vystupňovat nejde, autor udělá něco, co děj hodí zase úplně jinam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žmléé Žmléé | Web | 27. února 2015 v 10:26 | Reagovat

Hm... o Ćwiekovi jsem neslyšel. Samozřejmě díky tobě se o něm doslýchám a vypadá to skvěle! I to, že nejsou knihy psány stejnou formou mi přijde velmi zajímavé a zároveň netypické. Díky za tip ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama