Konec jednoho světa
6. srpna 2020 v 11:27 | Amia
|
Prázdná sláma
Víla z blogu Nevinný mě inspirovala a jako první natvrdo řekla, že blog.cz opravdu a opravdu končí. 17. srpna poprvé a navždy dál už si nikdy nenajdu kdokoli.blog.cz
Protože blog.cz nebude. Kdybych chtěla jako Víla vypsat všechny, kteří ve mně za dob blogu zanechali stopu, byla bych tu tak akorát do toho konce jednoho světa a stejně bych nevypsala všechny a všechno.
Tak snad jenom:
Autorský klube, byl jsi zdrojem "Co to kur**" momentů, naštvanosti, nevěřícného kroucení hlavou a smíchu. Ale byl jsi velký a vtipný a nikdy ses nedozvěděl, že jsem se k vám pod jednou přezdívkou vetřela se záměrem, že kdybych chtěla, začnu vás rozkládat zevnitř. Nikdy jsemto neuskutečnila.
A jak to teď píšu, je to vtipné už proto, že tuhle chuť jsem měla jen jednou v životě a jen u vás. Blog.cz vzbuzoval neznámé emoce.
Smečko moje, děkuju, že jste. Začalo to nevinně na lyrie, vyvinulo se to v naprosto super epickou cestu na rotte, a i když jsme se nakonec rozešli, stále o sobě tušíme. Se dvěma si píšeme doteď a na ostatní mám alespoň kontakty. Dlouho nevyužité, možná zrušené a ztracené tak v čase, ale mám je.
Moje Anam Cara a já jsme tu měli a stále máme několik adres. Jak jsme rostli a měnili se.
S blogem vyrostla spousta z nás a jak se mění technologie a internet se nikdy nezastaví, ze stránek "pro 13leté slečny", kteréž byly dle výsledků dávné ankety či čeho majoritní skupinou pisatelů, vyrostly dospělé ženy A MUŽI. Píšící o jiných problémech, píšících jinak. Dospěleji... a nakonec jinde.
Většina z nás blog přerostla. To si myslím, že je hlavní důvod jeho odchodu.
nechce se mi jít, vždy jsem myslela, že blog.cz tu prostě bude a že i když budu stará, budu se moct jednou zase podívat, co jsem to psala na internet, když mi bylo 15, 20, 25. A ono ne. Na druhou stranu, připomíná vám to "že tady vždycky bude" něco? Mně jo.
Blog.cz, jsi další věcí mého dětství a dospívání, která definitivně odchází. Díky, žes tu byl. Jdu si stáhnout všechny ty texty aspoň do wordu a onoho xml, jako fotky, které si v té vrásčité době budu prohlížet a vzpomínat, když byly momenty na nich zachycené ještě tady.
Sbohem, jeden světe.
Co mě sere jako feministku
6. listopadu 2018 v 18:03 | Amia
|
Prázdná sláma
Poslední dobou toho vidím tolik a tak často (a na tolika místech!), že mě to už začíná vyloženě štvát. Takže jdu přispět se svou troškou do mlýna a i když je mi jasné, že ze svého skromného neviditelného místečka moc nahlas nezařvu, přesto to udělám. Takže...:
Feministky vidí v přechylování příjmení znerovnoprávnění jejich postavení vůči mužům
Ne. Zaprvé, přechylování je prostě česká norma a zadruhé... Vážně nechápu, v čem je brojení proti přechylování feministické. Že hned z papíru se pozná, zda se jedná o muže nebo ženu? Díkybohu!
Pominu fakt, že českých oboupohlavních jmen je jak šafránu.
Mužské příjmení, tudíž nepřechýlené, zní v kombinaci s ženským křestním prostě příšerně. Fakt bych se nechtěla jmenovat Amia Novák. Co je to za patvar? Přechylování sere milovníky ciziny a odpůrce všecho, co jen zavání Českem, ne feministky.
Povinná matematika – horor nebo nutnost?
31. července 2018 v 16:08
|
Prázdná sláma
Stejně mi přijde fascinující, jak se spousta těch lidí, které jsem pokládala za chytré a "mají to v hlavě srovnané", najednou bouří proti matice. A kolik z nich v monologu o hrůzách matiky alespoň jednou zmíní, jak ji humanitní studenti nezvládají.
Temná věž (film)
24. srpna 2017 v 1:32 | Amia
|
Recenze
Šla jsme do kina s tím, že protože jsem nečetla knihy, bude se mi to líbit. Skutečnost byla trochu jiná.

Díváte se, baví vás to, vtipy rozesmějí... a pak přijde konec. Za mě osobně jeden z nejhorších, co jsem za dlouhou dobu viděla. Přestože knižní předloha má dílů několik a bylo mi jasné, že dojde k několika výrazným zkratkám, asi jsem od filmu podle knih Stephena Kinga čekala něco víc. Nebo mi nedošlo, že je to popcorňák. Nebo...
Jack je obyčejný kluk se vším všudy až na sny, které ho sužují poslední rok. V nich se objevuje zlý muž celý v černém a obrazy konce světa. Naštěstí je tu ale i Pistolník, jež proti tomuto zlu bojuje. Když se ale v Jackových snech objeví jeden zcela konkrétní dům, je jasné, že ony sny nejsou jenom sny.
Předpoklady! Aneb ženy vs. muži
16. července 2017 v 17:36 | Amia
|
Prázdná sláma
Řekla bych předsudky, ale vlastně to je vážně jen obecná představa o životě, kterou každý sdílí a jen málokdo do ní zapadá úplně přesně.
(Alespoň doufám, protože kdyby to vážně BYLO normální, musela bych obnovit své hledání mé pokrevní rodny na jiných planetách)
Zhasni a zemřeš (film)
9. července 2017 v 23:32 | Amia
|
Recenze
Můj zážitek s filmem Zhasni a zemřeš nastal prakticky ještě dřív, než jsem ho vůbec viděla. Zhlédla jsem první tři minuty, totiž s ničím se nepárací úvod, při kterém protagonistovi (nepřekvapivě) zhasnou světla a on skončí mrtvý.
A právě někdy v tu chvíli mi zhasla všechna světla.
Prey (2017)
9. června 2017 v 2:19 | Amia
|
Recenze
Hned jak jsem viděla první trailer, chtěla jsem ho. Jak jsem měla nový počítač, chtěla jsem ho. Jak šel čas, zapomněla jsem.
Ale teď už hraju!
Moje cesta ke hrám je vždycky tak trochu vtipná. Většinou si nikdy nezahraju ty, které bych opravdu chtěla a naopak se dostávám ke kouskům, které mi někdo musí strčit až pod nos, abych se o nich vůbec dozvěděla. A že jsou pak většinou excelentní.
To byl třeba případ Inside, na které jsem chtěla udělat trochu netradiční recenzi, jenže mi pořád leží jen z poloviny napsaná v notýsku. Třeba se k tomu jednou doberu - ale znáte podobné chtění.
Nicméně, o čem to konečně mluvim?
Nekuřácký zákon!
1. června 2017 v 1:27 | Amia
|
Prázdná sláma
Dneškem počíná i u nás zákaz kouření v hospodách. Konečně!
Ovšem co se tak na blogu koukám, a nejen na něm, tak se objevuje spousta spousta kritiky. A to i od nekuřáků, což mě docela fascinuje. Já jsem jako nekuřák šťastná. Abych se ale taky svezla na vlně dalšího strašlivě příšerného problému, proberme si body proti, na které jsem narazila.
Co mi leží na stole
27. května 2017 v 18:44 | Amia
|
Recenze
Po dlouhém nedostatku času a následném přemýšlení došlo na to, že (znovu) začít je nejlepší zlehka. Takže, co já to teď vlastně čtu?
Tom Clancy - Rudá bouře
Tak jsem si chtěla přečíst něco o válce a padlo to na slavného Toma Clancyho. Ta kniha je z roku 1986. Začíná útokem islámských teroristů na ruskou ropnou rafinerii.
... A sakra.
Pravý chlap? Moderního, prosím
19. dubna 2017 v 21:11 | Amia
Mohla bych publikovat. Ale tenhle je blbej. Ale.. vzal to čert
"Praví muži smrdí a pijí pivo"
"Hm. A co kdybyste se prostě cítily fajn?"
V pravidelných intervalech se objevují články o tom, že muži už nejsou muži a ženy už nejsou ženy. Emancipace je sice fajn, ženská ale nemůže najít pořádného chlapa, protože se sama stala chlapem.
Hm. A co kdybyste prostě odhodily tohle nesmyslné přemýšlení a otočily samy sebe?


